fbpx

Day: March 29, 2021

Revealed: This is, officially, Europe’s greatest train station

The annual European Railway Station Index is out, and Leipzig is on top – knocking London into third place

There are plenty of ways to measure the greatness of a railway station. The more destinations you can go, the better. Easy platform access and navigation: also essential. And, most important of all, you’ll want good dining options so you can stock up on travel snacks (and maybe grab a quick train beer).

Of course, many stations do not measure up to these criteria at all. In fact, plenty are dingy hellholes without even a single vending machine. But some are truly splendid – and that’s where the annual European Railway Station Index comes in.

Every year, this very important list ranks 50 or so major stations across the European continent according to those factors, and rail aficionados duly go wild over the results.

So which station came out top in 2021? That’d be the Hauptbahnhof (main station) in the German city of Leipzig. Researchers at the Consumer Choice Center chose it because it offered the highest number of domestic destinations and has an impressive array of shops and restaurants. Fair play.

Last year’s winner, London’s St Pancras terminus, was knocked down into third place. Which is nothing to do with Brexit, probably. Rounding out the top five, Vienna Hauptbahnhof came second and Amsterdam Centraal and Moscow Kazansky joint fourth.

You can check out the complete ranking of 51 stations here. That’s a whole lot of potential train beers.

Originally published here.

Leipzig ist Europas bester Bahnhof

Größer ist nicht unbedingt besser: In der Rangliste der Passagier-freundlichsten Bahnhöfe Europas haben es Paris-Nord oder Madrid noch nicht mal in die Top Ten geschafft. Deutsche Stationen schon.

Der Leipziger Hauptbahnhof ist auch unter den deutschen Bahnhöfen nicht der meistbesuchte und auch nicht im europäischen Vergleich – und doch gelangte der über hundertjährige Bau auf einen Spitzenplatz. Als bester Bahnhof Europas wurde er in einem Ranking gekürt, welches die Sicht der Passagiere im Blick hat.

»Auch wenn man vom Leipziger Hauptbahnhof aus nicht ins Ausland reisen kann, bietet der Bahnhof die meisten inländischen Ziele und eine Vielzahl von Geschäften und Restaurants«, urteilen die Verfasser des European Railway Station Indizes. Er »wird von mehreren Bahngesellschaften genutzt, was ihn unter den Top fünf hervorhebt.«

Für den Index nahm die internationale Verbraucherschutzorganisation Consumer Choice Center 50 Stationen unter die Lupe. Bewertungskriterien waren etwa die Anzahl der angefahrenen nationalen und internationalen Ziele, der Zugang zu den Bahnsteigen – auch für Rollstuhlfahrer:innen, Angebot an Lounges und die Qualität der Einkaufs- und gastronomischen Angebote. Vor allem Bahnhöfe im Norden Europas gelangten in die Top Ten.

Auf Leipzig folgte der Wiener Hauptbahnhof auf Platz zwei, St. Pancras in London kam auf den dritten, Amsterdam Centraal und Moskau Kasaner Bahnhof gemeinsam auf den vierten Platz. Zwei weitere deutsche Bahnhöfe erreichten den fünften Platz: die Hauptbahnhöfe in Frankfurt am Main und München. Der Rest der Top 10 besteht aus Moskau Kursker Bahnhof (sechster Platz), Milano Centrale (siebter Platz), Birmingham New Street (achter Platz, vorher elfter Platz), Roma Termini (neunter Platz) sowie Paris-Montparnasse und Bologna Centrale (gemeinsamer zehnter Platz).

Unter den 50 getesteten Bahnhöfen waren noch einige weitere deutsche: Düsseldorf, Hannover und Stuttgart erreichten den 12. von insgesamt 26. Plätzen, Hamburg kam auf den 14., Köln, Berlin-Hauptbahnhof und Nürnberg auf den 15., Dortmund auf den 16., Essen und Bremen auf den 19., Berlin-Ostkreuz auf den 22., Berlin-Zoologischer Garten auf den 23. und Berlin-Friedrichstraße auf den 24. Platz.

Fazit der Verfasser: »Eine Reise an einem der Top-Ten-Bahnhöfe zu beginnen, verspricht eine bequemere Anreise zum Bahnhof und ein gutes bis sehr gutes Fahrgasterlebnis am Bahnhof.« Die Größe eines Bahnhofs bedeute »nicht unbedingt mehr Komfort oder eine bessere Infrastruktur«. Einige der größten Bahnhöfe wie Paris-Nord, Madrid Atocha oder Châtelet – Les Halles in Paris hätten es nicht einmal unter die ersten zehn geschafft.

Das Consumer Choice Center mit Sitz in Washington DC hat den Index zum zweiten Mal erstellt. Für ihre Bewertung zogen die Prüfer unter anderem Daten von den Webseiten der Bahnhöfe und Online-Statistiken heran.

Originally published here.

Ranking: Das sind die besten Bahnhöfe in Europa 2021

Die meisten Bahnhöfe sind Durchgangsstationen, an denen die meisten Reisenden nicht lange bleiben möchten. Doch es gibt einige Stationen, die jede Menge Komfort und gute Anbindungen bieten. Dieser Index verrät sie.

Lange Zugreisen sind angesichts der Corona-Pandemie für die meisten Urlauber nur noch eine Erinnerung. Sobald das Reisen aber wieder ohne große Einschränkungen möglich ist, kann dieser Index helfen, den passagierfreundlichsten Bahnhof zu finden. Denn sollte es mal zu einer Verspätung, einem Streik oder Zugausfall kommen, bieten einige Bahnhöfe mehr Komfort als andere.

Dazu gehören das Einkaufserlebnis, die Barrierefreiheit an den Bahnsteigen und den Toiletten sowie die Sauberkeit. Genau das hat die Verbraucherschutz-Organisation Consumer Choice Center (CCC) bei 50 europäischen Bahnhöfen bewertet und so den alljährlichen Bahnhofsindex erstellt. Berücksichtigt wurden außerdem Faktoren wie die Erreichbarkeit des Bahnhofs, die Anzahl der Ziele und ob ein Bahnhof überfüllt ist.

Gemessen an der Anzahl der Passagiere pro Jahr an den Bahnsteigen, erhalten so beispielsweise Bahnhöfe mit weniger als vier Millionen Passagieren die höchste Punktzahl von 15. Keine Punkte gibt es hingegen bei mehr als 15 Millionen Passagieren pro Jahr, denn dann gilt der Bahnhof als überfüllt. Insgesamt kann in allen Kategorien maximal eine Punktzahl von 133 erreicht werden.

Der beste Bahnhof 2021 in Europa befindet sich in Leipzig

Auf diese Weise landete noch im vergangenen Jahr der Bahnhof St. Pancras in London auf dem ersten Platz – doch in diesem Jahr liegt ein deutscher Bahnhof an der Spitze. Der Leipziger Hauptbahnhof schafft es im Jahr 2021 auf Platz eins der Liste der besten Bahnhöfe Europas. Der Bahnhof bietet die meisten inländischen Ziele und eine Reihe von Geschäften und Restaurants, so das CCC. 

Auch weitere Bahnhöfe aus Deutschland schafften es in die Top Ten. Der Frankfurter Hauptbahnhof und der Münchner Hauptbahnhof teilen sich Platz fünf.

Originally published here.

Platform work needs flexibility

The European Commission needs to respect the flexible status of platform work…

In a recent call for consultations, the European Commission is asking to get feedback on a potential new directive on regulating platform work. The sharing economy services like Uber, Bolt, Heetch, etc. are being targeted by a number of member states for hiring freelancers.

In a way, the European Commission has provided an extensive overview of the issue and has contextualised the challenges associated with the issue. The quotes from the consultation document underline this fact. 

“At the macro-level, not addressing the issues faced by people working through plat-forms in the EU may have repercussions for European labour markets and societies aggravating labour market segmentation and inequalities and potentially leading to a diminished fiscal base for EU governments and thus reducing the effectiveness of social security systems.”

and

“Overly restrictive regulation could have a stifling effect on innovation and job creation potential, especially for smaller-scale European scale-ups and start-ups and self-employed persons, depending on its scope.”

This displays a differentiated view on the issue of platform work and the implications of incoming regulation. However, the Commission has underestimated the consumer perspective in its analysis. All actors, including platform workers themselves, are benefactors of the sharing economy — through its potential for reducing cost and efficiency, as well as thorough environmental benefits.

Ride-sharing platforms have given the opportunity to reduce costs for all consumers in major cities, allowing market entry to a new set of consumers, i.e. those consumers who were previously unable to afford a ride in the traditional taxi market.

This does not only apply to short rides with platforms such as Uber, Bolt, or Heetch, but also to long-distance travel through carpooling sites such as BlaBlaCar. These services have enabled a more social experience, all while being more environmentally-friendly due to the optimisation of resources.

Other sharing economy services have provided more flexibility and work-life balance to all consumers and those who use the services, for instance through co-working spaces. Adding to that, businesses have found new opportunities, such as through the connection of smart delivery services. The European Commission should account for the added value of platform work for consumers.

In one of its questions, the Commission asks: “Do you consider that EU action is needed to effectively address the identified issues and achieve the objectives presented?” EU action can help facilitate coordination between member states, particularly when a service crosses borders. For instance, an Uber crossing from one country to another. That said, there is no legitimate need for EU action on this topic, due to the diverse nature of sharing economy services. Member states face different challenges in the area of housing, mobility, and other consumer products and services, and therefore a blanket legislative approach would not be appropriate. Each member state should make the necessary regulatory decisions.

This does not only apply to the question of consumer policy but also in the realm of labour regulations. Knowing that there are different social security requirements in all member states, a regulatory alignment in one sector could excessively complicate the interior rules system of each country. Adding to that, this approach does not allow for regional specificities. For instance, the mobility sector might be burdened with a restrictive licensing system, which can only be alleviated with the introduction of a ride-sharing platform. Making it more difficult for the latter to be introduced would hurt consumers.

If we are to follow the principles of the single market, the European Commission should uphold the legality of ride-sharing services throughout the bloc.

Originally published here.

Najlepsze dworce w Europie wybrane. Ubiegłorocznego zwycięzcę dobrze znaliście. A nowego?

Firma Consumer Choice Center opublikowała tegoroczny europejski indeks dworców kolejowych. Pośród wszystkich dworców w Europie najlepszym okazał się dworzec w Lipsku, czyli u naszych zachodnich sąsiadów.

W ubiegłym roku tytuł najlepszego dworca dzierżył St. Pancras w Londynie – dobrze znany Polakom, którzy licznie i chętnie podróżują do brytyjskiej stolicy. Doceniono wtedy nie tylko jego wygląd, ale też oznakowanie, liczbę dostępnych połączeń czy infrastrukturę gastronomiczną. Na drugim miejscu znalazł się dworzec w Zurychu, a na trzecim w Lipsku. A jak jest w tym roku? W czołówce nie zabrakło przetasowań.

Doroczny ranking jest odpowiedzią na listy najlepszych lotnisk świata. Firma Consumer Choice Center już rok temu przyznała, że rosnący popyt na podróże kolejowe zainspirował ich do stworzenia zestawienia najbardziej przyjaznych dworców na Starym Kontynencie.

W tym roku najlepszym dworcem w Europie okazał się być ten w Lipsku. Niemiecki dworzec zdeklasował więc St. Pancras i znacząco wspiął się w górę, bo z ostatniego miejsca na podium wylądował na pierwszym. Nie bez znaczenia było tutaj znaczące ograniczenie liczby połączeń Eurostar, które w trakcie pandemii zostały mocno okrojone. W efekcie londyński dworzec nie mógł już dorównać konkurencji i zajął trzecie miejsce – można więc śmiało powiedzieć, że dworce zamieniły się miejscami. 

Kto wylądował pomiędzy nimi? Drugie miejsce zdobył dworzec w Wiedniu, który w ubiegłym roku nie załapał się nawet na pierwszą dziesiątkę. Awans jest więc spektakularny. Zaraz za podium trafił Amsterdam Centraal, a dalej Dworzec Kazański w Moskwie. Pierwszą piątkę zamykają ex aequo dworce centralne w Monachium i Frankfurcie. W pierwszej dziesiątce znalazły się też inny moskiewski dworzec (tym razem Kurski), główne dworce w Mediolanie i Birmingham, a także Rzym Termini i Montparnasse w Paryżu.

Originally published here.

Nejlepší nádraží v Evropě? Mají ho v německém Lipsku

Cestujete rádi vlakem? Pak byste možná v budoucnu neměli minout Lipsko, kde mají nejlepší evropské nádraží. Vyplývá to z výsledků žebříčku European Railway Station Index 2021, který hodnotí největší železniční stanice na starém kontinentu. Rozhodujícími faktory jsou například množství obsluhovaných destinací, přístup na nástupiště nebo i stravovací možnosti.

Žebříček sestavuje společnost Consumer Choice Center, která na lipském hlavním nádraží ocenila zejména zařízení a služby. „Stanice nabízí největší počet domácích destinací a mimo to množství obchodů a restaurací. Nádraží navíc využívá několik železničních společností, díky čemuž v naší top pětce vyčnívá,“ okomentovala společnost výsledek.

Na druhém místě skončilo hlavní nádraží ve Vídní, třetí příčku má londýnské St. Pancras, které žebříčku v minulých letech dominovalo. O čtvrtou pozici se dělí Amsterdam Centraal a Moskva Kazansky, o pátou pak hlavní nádraží ve Frankfurtu a Mnichově.

Společnost Consumer Choice Center zdůraznila, že velikost nádraží při hodnocení nehraje zas tak podstatnou roli. Větší rozloha totiž automaticky neznamená i lepší infrastrukturu. „Některá největší evropská nádraží jako například Paris Gare du Nord nebo Madrid Atocha se ani nedostala do top desítky, když je řeč o zákaznické zkušenosti,“ uvedli autoři studie.

„Koronavirová krize značně omezila svobodné cestování v Evropě i na celém světě. Dlouhé jízdy vlakem se tak pro mnohé z nás staly pouhou vzpomínkou. Jak však postupuje očkování, máme důvod být optimističtí, protože se nám zřejmě znovu poštěstí v létě cestovat. Náš index železničních stanic proto může být pro mnohé užitečný,“ uzavřela společnost.

Originally published here.

‘Misguided’ push to outlaw vaping in developing nations

In nations where vaping is endorsed by health authorities, such as the United Kingdom, there have been real reductions in smoking. Elsewhere, billionaire Michael Bloomberg’s well-intentioned charitable giving has made the mistake of equating cigarettes with vaping – to the massive detriment of global health – writes Yaël Ossowsk in The Brussels Times.

Since the fallout from the effects of the COVID-19 pandemic, there has been a renewed focus on improving global health, and that’s been a welcome sign.

A study produced by the American Centers for Disease Control and Prevention (CDC) found that nearly three-quarters of hospitalised COVID patients were either obese or overweight, writes Ossowsk in the opinion article published on 18 March 2021.

At the same time across the European Union, health ministries have put more resources into keeping their populations healthy, using education and incentive programmes to encourage children and youth to exercise, eat healthy foods, and more.

Several of these initiatives have been funded and promoted by Bloomberg Philanthropies, the chief charity vehicle of American billionaire media executive Michael Bloomberg. His charity focuses on causes Bloomberg passionately has championed for years: climate change, public health, education, and the arts.

In October of 2020, Bloomberg’s charity partnered with the Brussels-Capital Region Government for an initiative on air pollution and sustainability, boosting his role as the World Health Organization’s “Global Ambassador for Noncommunicable Diseases and Injuries”.

And while most of Bloomberg’s efforts to improve public health are well-intended, there are cases when the groups he funds are pursuing policies that would be detrimental to the health outcomes of ordinary people, especially when it comes to tobacco control.

Though there is a commitment to reduce tobacco use in middle and low-income countries, a significant part of Bloomberg’s philanthropic fortune has ended up going to global efforts to clamp down on novel vaping products, which do not contain tobacco, and have been proven to be instrumental in getting smokers to quit.

Across the globe, as the use of vaping devices has become more widespread, the number of daily smokers has continued to decrease, hitting low teen digits in many developed economies. This is an amazing achievement. Regardless of that, many of these charities are still dedicated to their destruction.

The conflation between vapers who use non-tobacco-containing vaping devices, mostly fabricated by small companies out of Asia and Europe, and the tobacco industry, however, has shifted the focus of these billion-dollar health efforts.

In direct competition with the all-powerful tobacco industry, independent companies have created alternative devices that are cheap, less harmful, and provide the real potential to quit. The vast majority of vapers use open-tank devices and liquids that do not contain tobacco, a point that is often glossed over in the debate.

Despite the rise of a technological and less harmful method of delivering nicotine through vaporisers, the well-funded tobacco control complex has retooled its efforts to ban vaping outright, using a series of drafted bills, gifts to health departments, and questionable foreign funding of domestic political campaigns.

This has been aided by Michael Bloomberg’s $1 billion global initiative on tobacco control.

In the Philippines, a federal investigation revealed that health regulators received hundreds of thousands of dollars from a Bloomberg-affiliated charity before they presented a draft bill to outlaw vaping devices. Congressional representatives have complained that the law was presented with no debate, and came only after the large grant was received by the country’s Food & Drug Administration.

In Mexico, just this past week, it was revealed that a staff lawyer for the Campaign for Tobacco-Free Kids, one of the largest global tobacco control groups funded by Bloomberg Philanthropies, drafted the law to severely restrict imports and sales of vaping devices.

It is alleged that Carmen Medel, president of the health committee of the Mexican Chamber of Deputies, contracted the charity to “advise” on the law, but ended up submitting a draft bill that still contained the name of the NGO lawyer who wrote the law.

This is compounded by ongoing investigations into foreign NGO influence on similar policies in India, where Prime Minister Narendra Modi severed ties with the Bloomberg charity after his domestic intelligence services raised concerns.

What makes all of these efforts a tragedy is that a real victory for public health is being stifled in countries that cannot afford it.

In nations where vaping is endorsed and recommended by health authorities, such as the United Kingdom and New Zealand, real reductions in the number of smokers can be seen.

Unfortunately, though Michael Bloomberg’s charitable giving has been significant and well-intended, the groups that receive that money for tobacco control have made the deadly mistake of equating the cigarette to the real alternative of the vaping device.

And that will be to the detriment of global health on a massive scale.

Originally published here.

51 stacionet hekurudhore më të mira në Europë

Për të dytin vit me radhë, Consumer Choice Center ka përpiluar European Railway Station Index, ose klasifikimin e stacioneve më të mira hekurudhore në Kontinentin e Vjetër.

Për të bërë këtë klasifikim u analizuan 51 stacionet më të mëdha në Europë, dhe faktorë të ndryshëm si: aksesi në binarë; numri i destinacioneve kombëtare dhe ndërkombëtare, pastrimi; mbingarkesa; disponueshmëria dhe numri i restoranteve dhe dyqaneve; sinjalistika. Por edhe ditët e grevës. Maksimalja e pikëve të mundshme (bashkimi i rezultateve për faktorët e ndryshëm) është 139.

“Medaljen e artë”në këtë klasifikim, e fiton stacionin qendror të Lajpcigut, (Leipzig Hauptbahnhof ) në Gjermani, me 116 pikë. Para shpërthimit të pandemisë, këtu lëviznin tranzit më shumë se 120 mijë pasagjerë në ditë.

Në vend të dytë renditet stacioni i Vjenës, (Futuristic Vienna Hauptbahnhof) me 108 pikë.

Ndërsa fituesi vitit të kaluar, stacioni St. Pancras në Londër zbret në vendin e tretë.

Gjermania dominon pjesën prestigjioze të klasifikimit (tre në dhjetë vendet e para). Stacionet kryesore në Frankfurt dhe Mynih renditen në vendin e pestë.

Në klasifikimin e dhjetë stacioneve më të mira në Europë përfshihen: Moscow Kazansky (vendi i katërt); Moscow Kursky (në vend të gjashtë) ; Milano Centrale (në vend të shtatë); Birmingham Neë Street (në vend të tetë, nga i 11-i); Roma Termini (në vend të nëntë); Gare Montparnasse në Paris dhe Bologna Centrale (në vend të dhjetë).

Tre stacionet më të këqija në Europë janë Châtelet–Les Halles (Paris); Norreport (Kopenhagën) dhe Magenta Paris.

Autorët e studimit theksuan se “kriza e koronavirusit ka kufizuar ndjeshëm lirinë për të udhëtuar në Europë dhe në botë. Udhëtimet e gjata me tren janë bërë një kujtim për pjesën më të madhe prej nesh. Megjithatë, me numrin në rritje të personave të vaksinuar janë të gjitha arsyet për të qenë optimist se do të jemi të lirë të udhëtojmë këtë verë”.

Originally published here.

Назад в прошлое. Как антитабачные меры вынуждают курильщиков возвращаться к сигаретам

Мировая система здравоохранения продолжает вкладывать силы и средства в борьбу с курением. В Украине антитабачные организации тоже не дремлют, зарегистрировав целый ряд законопроектов, призванных бороться с пагубной привычкой миллионов украинцев. РБК-Украина разбиралось, что собой представляют антитабачные инициативы и почему, по мнению экспертов, они могут привести не к снижению уровня потребления сигарет, а к его повышению.

Что хотят запретить

За последние несколько месяцев в парламенте был зарегистрирован целый ряд законопроектов, призванных способствовать борьбе с курением.

Основные из них – повышение акцизов на электронные сигареты и ТИЭНы (табакосодержащие изделия для электрического нагревания), а также внедрение новых ограничений на эти изделия (№4212).

При этом параллельно законодатели рассматривают в профильном комитете комплексный законопроект “Об охране населения от вредного влияния табака” (№4358) и отдельно взятый законопроект об изменениях в закон “О рекламе”, содержащий похожие нормы.

Одним из самых спорных является законопроект №4358. Как рассказывают авторы документа, его целью является – уменьшение распространенности курения среди детей и молодежи.

“Мы знаем, что 90% всех курильщиков начинают курить в возрасте до 18 лет. Именно поэтому этот проект предполагает увеличение медицинских предупреждений, чтобы были большие реалистичные изображения болезней”, – заявила директор общественной организации “Життя” Лидия Олифер, активно выступающая за принятие законопроекта.

Однако, проект закона уже в третий раз дорабатывается профильным комитетом и за год пока так и не был вынесен на рассмотрение парламента.

Борьба с курением или создание новой проблемы

Депутаты, продвигающие эти идеи, зачастую действуют под влиянием антитабачных организаций. С одной стороны, никто не станет отрицать, что борьба с курением важна. Однако даже на международной арене заговорили о том, что фокус на антитабачных инициативах даже ВОЗ мешает бороться с пандемией.

“ВОЗ сбилась с дороги. Вместо того, чтобы организовывать работу по улучшению оборудования для больниц, подготовки врачей и всей системы здравоохранения к возможным новым эпидемиям, “глубокие карманы” Блумберга (Майкл Блумберг финансирует множество неправительственных организаций, направленных, в том числе, на борьбу с курением,  ред.) превратили ВОЗ в глобального полицейского для развивающихся стран”, – заявил заместитель директора Consumer Choice Center (глобальной группы защиты прав потребителей) Йель Островский.

Но главная проблема “антитабачных” инициатив даже не в том, что они отвлекают народных депутатов от более актуальных вопросов. Главная проблема в том, что под эгидой борьбы с курением зачастую продвигается как раз стимулирование бывших курильщиков возвращаться к обычным сигаретам, считают эксперты.

Так, все новые антитабачные инициативы направлены на полное уравнивание регулирования инновационных никотиносодержащих продуктов – электронных сигарет и табака для нагревания – с сигаретами.

Основными потребителями этих продуктов, по данным исследований группы “Рейтинг“, являются бывшие курильщики обычных сигарет. Их переход на менее вредные альтернативы – большой прогресс с точки зрения общественного здоровья, полагает американская FDA.

Дело в том, что у 80% людей склонность к курению определена генетически, говорит Марина Долженко, заслуженный врач Украины, кардиолог высшей категории.

“Да, врачи советуют своим пациентам бросить курить: есть психологическая поддержка, никотинозаместительная терапия. Но, к сожалению, очень часто эти методы неэффективны. И тогда возникает вопрос в доступности альтернативных способов, продуктов с модифицированным риском”, – добавляет эксперт.

Новые ограничения во многом лишат курильщиков стимула переходить на эти менее вредные альтернативы. Ведь после повышения акциза на ТИЭН пачка стиков будет стоить в полтора раза дороже, чем пачка сигарет – что лишает курильщиков финансовой мотивации. А в случае, если парламент примет запрет на продвижение этих товаров, курильщики даже не узнают, что такая альтернатива существует.

Опыт других стран

В передовых странах законодатели идут обратным путем: создают для курильщиков, отказывающихся бросать вредную привычку, стимулы хотя бы перейти на менее вредную альтернативу. Речь идет как о налогообложении, так и о регулировании: и то и другое должно быть пропорционально причиняемому вреду.

“С точки зрения и экономистов, и экспертов в области общественного здравоохранения имеет смысл облагать товары налогом в соответствии с уровнем вреда, который они наносят: налог на классические табачные изделия (сигареты, сигариллы и т.д.) должен быть гораздо более высоким, чем на менее вредные ТИЭН и электронные сигареты. Это будет стимулировать тех курильщиков, которые не могут или не хотят отказаться от никотина, переходить на менее вредные продукты”, – отмечает экс-глава налоговой и таможенной службы Великобритании и консультант Всемирной таможенной организации Лиз Аллен.

В целом же эксперты убеждены, что такой подход приводит к значительному сокращению количества курильщиков. Из-за систем нагревания табака продажи сигарет в Японии упали в 5 раз, а немецкие парламентарии предложили на европейском уровне внедрить разумное регулирование новых табачных товаров – набирающих популярность электронных сигарет и систем нагревания табака. Чтобы, с одной стороны, эти товары не вовлекали в потребление табака подростков, но, с другой стороны, помогали снизить уровень потребления наиболее опасных для здоровья табачных изделий – обычных сигарет.

В Великобритании стимулирование перехода от сигарет к электронным альтернативам является частью политики в области здравоохранения. Из 9 млн курильщиков – треть перешла на бездымные продукты, впоследствии половина вообще бросила курить. Так, в стране количество курильщиков за 5 лет сократилось до исторического минимума – 14,7%. Параллельно снизились заболеваемость и расходы государства на лечение.

Чем обернется для Украины

Эксперты неправительственной организации Taxpayers Protection Alliance раскритиковали ошибочную политику Украины, которая заключается в том, чтобы приравнять наиболее опасные традиционные сигареты, где используется процесс горения, и потенциально менее опасные табачные изделия для электрического нагрева.

По мнению политического аналитика организации Линдси Страуд, политика Украины противоречит недавним рекомендациям государственного Управления по безопасности пищевых и фармацевтических товаров США (US Food and Drug Administration).

“Украина сделала прямо противоположное. И это при том, что уже есть подтверждение, что ТИЭНы уже имели значительное влияние (даже больше, чем акцизы) на снижение курения в Украине. Анализ роста акциза на сигареты в 2018-19 гг. показал, что продажа сигарет уменьшилась на 33%, но государственные доходы от табачного акциза благодаря ТИЭНам выросли в Украине на 10%”, – говорит Линдси Страуд.

В сложившейся ситуации эксперты прогнозируют рост незаконного рынка контрабандной продукции в Украину. Более того, контрабандные ТИЭНы уже распространены в Украине.

“Небольшой магазин в Белой Церкви, в 90 км от Киева, предлагает на продажу ПВТ с английскими предупреждениями о влиянии на здоровье. А китайские ТИЭНы с надписью “Только для продажи в режиме беспошлинной торговли” активно продаются на востоке Украины – от киосков в Запорожье до пивных магазинов в Никополе”, – сообщают в организации.

Таким образом, украинские законодатели под эгидой ограничения доступа курильщиков к информации о менее вредных альтернативах, сознательно или нет, создают благоприятную среду для возвращения к более дешевым, но гораздо более опасным сигаретам.

“Если украинские государственные учреждения здравоохранения заинтересованы в будущем без курения, они должны учесть потенциал товаров для снижения вреда табака. Верховная рада должна прислушиваться к науке и здравому смыслу”, – резюмируют аналитики Taxpayers Protection Alliance.

Originally published here.

Най-добрите железопътни гари в Европа за 2021 г.

Лондонската гара St Pancras загуби короната си на най-добрата жп гара в Европа от Leipzig Hauptbahnhof.

За да определят най-добрите влакови гари, изследователите проучват 51 от най-големите жп станции на Стария континент, като ги оценяват по фактори, като брой обслужвани вътрешни и международни дестинации, достъп до платформата и качество на заведенията за хранене.

На базата на тези данни е изготвена класацията, носеща името European Railway Station Index 2021, посочва Daily Mail.

Виенската Hauptbahnhof заема втората позиция, St Pancras е на трето място, а Amsterdam Centraal на четвърто.

Германия доминира сред държавите в класацията, като три гари, разположени на нейна територия, намират място в Топ 10.

Организацията, която стои зад класацията – Consumer Choice Center, посочва, че размерът на железопътната гара „не означава непременно повече удобство или по-добра инфраструктура“.

„Някои от най-големите гари, като Atocha в Мадрид или Chatelet-Les Halles в Париж, дори не попадат в топ 10 по отношение на положителните преживявания на пътниците”, се казва в доклада.

Авторите му добавят: „Кризата с коронавируса значително ограничи свободата на пътуване в Европа и в световен мащаб. Пътуванията с влак сега са само спомен за повечето от нас.

Въпреки това, с напредването на ваксинациите, имаме всички основания да бъдем оптимисти за връщането на свободата ни да пътуваме това лято”.

Originally published here.

Scroll to top
en_USEN