Pokud jde o politiku v oblasti zdravotnictví, ocitají se Evropané v obtížné situaci. Politika nejvýhodnějších cen ( Most Favored Nation Drug Pricing ) Spojených států, navržená Trumpovou administrativou 12. května 2025 a postupně zaváděná od roku 2026 , váže ceny amerických léků na předpis a léků vydávaných v lékárnách na nejnižší ekvivalent v 19 zemích OECD, včetně 14 členských států Evropské unie. Většina členských států EU zase využívá mezinárodní referenční cenotvorbu , při které se ceny léků stanovují na základě výběru referenčních zemí tak, aby odpovídaly nejnižšímu společnému jmenovateli.
Výsledkem je řetězová reakce napříč dvěma kontinenty, kdy se jediné rozhodnutí o nízkých nákladech v Evropě stává standardem pro americké výrobce na druhé straně světa. Navíc se zvýšily hrozby, jako je například 15% dovozní daň na farmaceutické výrobky , kterou navrhla Trumpova administrativa v dubnu 2026. V důsledku toho nyní na evropské státy vyvíjí tlak, aby zvýšily ceny léků. V opačném případě riskují, že přijdou o budoucí investice do farmaceutického průmyslu kvůli sníženým ziskům v Americe, největším farmaceutickém trhu, vyvolaným uměle nižšími cenami ve svých vlastních zemích.
V reakci na to zvažují evropští policymakeři společný odvetný postoj , přičemž zřejmou logikou je, že mají větší moc při stanovování cen, pokud jednají koordinovaně, než když jednají samostatně. Větší vládní zásahy do zdravotnictví však nejsou řešením; ve skutečnosti jsou právě ony příčinou toho, proč se pacienti v Unii vůbec nacházejí v tak zranitelné pozici.
Politika cenového vyrovnávání, přijatá s cílem udržet náklady na minimu a zajistit dlouhodobou udržitelnost rozpočtů na zdravotnictví, ve skutečnosti zhoršila zdravotní péči pro pacienty. Stejně jako u jakékoli jiné cenové regulace platí, že když vlády alokují zdroje pod tržní cenou, převyšuje poptávka nabídku. Spotřebitelé mohou očekávat nedostatek a přídělový systém, což znamená čekání ve frontách na produkty. Ve skutečnosti je medián doby do dostupnosti podle nejnovějšího průzkumu W.A.I.T. již 532 dní , přičemž se pohybuje od 56 dní v Německu po 1201 dní v Rumunsku.
